Meta, společnost stojící za Facebookem, Instagramem a Threads, nedávno oznámila zásadní změny ve své politice moderace obsahu. Důležitý fakt-checking program, který dlouhodobě pomáhal omezit šíření dezinformací, končí. Podle oficiálních vyjádření jde o podporu „větší svobody projevu“, ale odborníci a kritici varují, že tím může Meta vrátit sociální sítě zpět do doby, kdy virální hoaxy ovlivňovaly veřejné mínění bez větších omezení.
Konec důležitých ověřovacích nástrojů
Jednou z nejzásadnějších změn je zrušení spolupráce s třetími stranami, které se podílely na ověřování faktů. Fakt-checkeři měli klíčovou roli – označovali nepravdivé příspěvky, které algoritmy Meta následně omezovaly, čímž snižovaly jejich šanci stát se virálními. Tento systém se ukázal jako velmi efektivní. Meta se v roce 2020 chlubila, že až 95 % uživatelů se vyhýbalo obsahu označenému varovným štítkem.
Teď je všechno jinak. Podle oficiálního blogu Meta odstraní většinu automatických penalizací, které se týkaly potenciálně problematického obsahu. Firma tvrdí, že příliš často docházelo k omylům, kdy algoritmy nesprávně omezily dosah nevinných příspěvků. Tím však mizí jeden z nejsilnějších nástrojů proti dezinformacím.
Pokud vás zajímá, jak těžká práce moderátorů sociálních sítí ve skutečnosti je, podívejte se na náš článek o zákulisí práce digitálních strážců.
Návrat éry virálních hoaxů?
Mnozí se obávají, že vypnutí těchto systémů vrátí platformy Meta do éry, kdy dezinformace dominovaly online prostoru. Příkladem může být rok 2016, kdy virálně kolovaly falešné zprávy, jako například fáma, že papež František podpořil Donalda Trumpa. Podobné příběhy, které měly minimální nebo žádné faktické základy, dokázaly ovlivnit veřejnou debatu i politická rozhodnutí.
Meta sice plánuje nový systém podobný „Community Notes“ z platformy X (dříve Twitter), kde uživatelé mohou přidávat vysvětlující poznámky k příspěvkům. Tento systém má však řadu otazníků. Jak bude fungovat? Kdo zajistí jeho kvalitu? A hlavně – kdy vůbec bude nasazen? Do té doby zůstává prostor pro šíření nepravd neomezený.
Zajímá vás, jak jiné platformy čelí podobným problémům? Podívejte se na náš článek o TikToku a jeho kontroverzích na globální scéně.
Politické pozadí: Jde o krok směrem k Trumpovi?
Změny u Meta mohou mít i politické pozadí. Generální ředitel Mark Zuckerberg v srpnu zaslal kongresmanovi Jimu Jordanovi dopis, kde kritizoval tlak Bidenovy administrativy na odstraňování dezinformací o covidu-19. Současné kroky Meta by mohly být snahou zavděčit se nové politické garnituře, vedené Donaldem Trumpem.
Zuckerberg dokonce vyjádřil lítost nad tím, že Meta omezila dosah příběhu o notebooku Huntera Bidena, což republikáni označují za příklad politické cenzury. Nyní firma přechází k opačné strategii – obsah nebude omezován, dokud nebude fakticky označen jako nepravdivý.
Více o strategii Meta v éře efektivity se dočtete v našem článku o Zuckerbergových rozhodnutích.
Co znamená svoboda projevu v praxi?
Meta obhajuje své kroky podporou svobody projevu. Odborníci však varují, že tyto změny omezují „svobodu dosahu“ – koncept, který měl zamezit šíření škodlivého obsahu. Zatímco každý má právo vyjádřit svůj názor, algoritmy měly zajistit, aby lži a hoaxy nedosáhly masivního publika.
Absence kontrolních mechanismů může mít vážné důsledky. Veřejnost se stále více spoléhá na sociální sítě jako na zdroj informací, a pokud budou tyto platformy zahlceny nepravdami, může to poškodit důvěru v celé mediální prostředí.
Pokud vás zajímá, jak technologie ovlivňuje politiku, podívejte se na náš článek o propagandě na sociálních sítích.
Otázky do budoucna
Nový systém Meta zatím nemá jasné obrysy, což zanechává prostor pro šíření dezinformací. Zůstává otázkou, zda budou uživatelské poznámky stejně efektivní jako dřívější spolupráce s profesionálními fact-checkery. Do té doby však platí, že veřejnost by měla být při konzumaci obsahu na platformách Meta ostražitá a kritická.
