Vědci z University College London (UCL) vytvořili nejtenčí „špagety“ na světě. Tyto vlákna ze škrobu mají průměr pouhých 372 nanometrů (miliardtin metru), což je mnohem tenčí než vlnová délka světla. Jinými slovy, jsou tak malé, že je lidské oko ani nezachytí.
Tým z UCL použil techniku zvanou elektrospinning (metoda, při níž elektrické pole vytváří vlákna z kapaliny). Směs mouky a tekutiny protáhli pomocí elektrického náboje skrz extrémně malé kovové otvory. Proces je vlastně podobný klasickému vytváření těstovin, jen v mnohem menším měřítku. Tento přístup má ještě jednu zajímavost: namísto komplikovaného získávání škrobu z rostlin použili obyčejnou mouku ze supermarketu.
K čemu to je dobré?
Ačkoliv „nejtenčí špagety na světě“ zňí jako vtip, jejich potenciál je obrovský. Nanovlákna ze škrobu by se mohla použít v medicíně, třeba k výrobě obvazů. Tyto materiály jsou porézní, což znamená, že propouštějí vlhkost, ale zabrání průniku bakterií. Zároveň jsou biologicky odbouratelná, takže jejich využití je šetrné k přírodě.
Samozřejmě je před námi ještě dlouhá cesta. Vědci musí zjistit, jak rychle se tato vlákna rozkládají, jak reagují s živými buňkami a zda je možné je vyrábět ve velkém měřítku. Jak ale zdůraznil profesor Gareth Williams z UCL School of Pharmacy: „Nejsou to špagety k jídlu. Při vaření by se rozpadly dřív, než byste je stihli výjmout z hrnce.“
Tento objev ukazuje, jak mohou běžné materiály najít nečekáná využití v moderní vědě. Kdo by řekl, že obyčejná mouka může mít budoucnost v medicíně? Ačkoliv nanovlákna zůstanou nejspíš mimo kuchyni, jejich vliv na vědu a zdravotnictví může být revoluční.
